Lázně Velké Losiny

Po velmi náročném pracovním létě, kdy jsme výletili hlavně v našem okrese a pak u babiček na Moravě a ve Varech jsme se rozhoupali a konečně vyrazili na další toulky krajem Jeseníků.

V srpnu jsme to tady s Míšou na dvě noci občíhli a hned se zamilovali. Dali jsme si prodloužený víkend ve Velkých Losinách v lázeňském hotelu Eliška. Sirný bazén, masáže, perličkové koupele, zábaly. To bylo úžasný.. Kromě odpočinku jsme stihli i výlet k vodní nádrži Dlouhé stráně, která je ve svých 1350 m. n. m. nejvýše položenou vodní plochou v ČR. Nahoru na medvědí horu jsme se vyvezli lanovkou z Koutů nad Desnou. Výstup je u krásné Rozhledny u Tetřeví chaty, kde jsme se krásně pokochali :-) a pak se vydali po cyklostezce až k horní nádrži. Je to krpál, ale po cyklostezce je to mnohem lepší než rovnou po červené turistické. Nahoře je bezva občerstvení a hlavně půjčovna koloběžek pro sjezd dolů. No já moc na ten adrenalin nejsem, ale tohle se mi líbilo. Dole jsme byli i s kocháním za cca 45 minut a ještě jsme stihli chutný oběd v restauraci u lanovky. Tím jsme průzkum pro pobyt s dětmi zakončili a těšili se na říjen :-)

Nyní s dětmi bydlíme v hotelu Diana, který je umístěn mimo hlavní městskou lázeňskou část u krásné obory v lesích.

První den jsme se zabydleli a šli se projít podél obory dolů přes lázeňský park až do města. Objevili jsme čokoládovnu a vynikající kavárnu. Zdlábli jsme vynikající večeři v hotelové restauraci a ještě si užili prázdný hotelový bazén a vířivku. To byl bezva relax po tolika kilometrech v nohách.

Další den jsme šli vyzkoušet Termály Losiny a musím se tedy přiznat, že jsme byli mírně zklamaní. Vstupné bylo na české poměry celkem vysoké, dobře, to jsme tedy pominuli, jsme na dovolené. Ale, že děti mají do těch nejteplejších bazénů vstup zakázán nás dostalo.. No nic, tak brouzdák tady mají hezký a tobogán do něho vedoucí taky. Jinak na říjen narváno a vesměs věkovým průměrem 65+. Škoda, sem jsme se těšili.

Huráá dnes vyrážíme konečně za troškou turistiky, odhodláni zdolat rozhlednu Bukovku. Rozhledny totiž milujeme :-) Hned po ránu parkujeme v obci Rapotín, na ulici Šumperská, hned u Infocentra. Zde je velké bezplatné parkoviště a orientační cedule. Vydáváme se po NS Bukovka po jejím pravém směru. Vycházíme z obce kolem dlouhých zahrad s chatkami a pak už konečně příroda. Chvíli se jde po asfaltce, chvíli po pěšině a chvíli lesní cestou. To mi absolutně vyhovuje, s kočárkem, ačkoli nemáme žádný teréňák projedu všude bez potíží. Nespěcháme, povídáme, kocháme se, učíme se, takhle to mám moc ráda.. Procházíme kolem rozcestníku Skalní krčma, cesta je na tomto úseku trošku náročnější, takže uvítám, že ke sto metrů vzdálené jeskyni se vydávají pouze děti s tatínkem a já mám chvíli na prostudování dalšího úseku cesty.

Pokračujeme příkrým stoupáním až na rozcestí Pěticestí, kde zastavujeme na krátké občerstvení. K rozhledně to máme ještě cca dva kiláčky a netrénované nožky už to stoupání cítí.

Ty dva kilometry se cekem daly, s jiným kočárkem by to šlo jistě lépe, ale až na poslední hodně strmou část se šlo, i když pořád do kopce, dobře. Jupíí, jupíí, jupíí, jsme nahoře. Fouká, fouká tak, že ani sluníčko to nezachrání, ještě, že vždy máme vrstvu navíc. Zdoláváme 111 schodů na krásnou dřevěnou rozhlednu a malou chvíli, než úplně zmrzneme se kocháme výhledem do kraje.

Pak si pod Bukovkou sníme druhou část svačiny a chystáme se pokračovat. Druhá část naučné stezky je totiž delší než ta, kterou jsme přišli. Nicméně bychom po cestě měli narazit na lesní balneo a to bychom moc rádi viděli. V Jeseníkách jsme jich, tedy zejména kolem Priessnitzových lázních objevili hodně a v létě to bylo bezva osvěžení. Dnes je ale pět stupňů a sluníčko už značně unavené, takže koupačku nečekám :-)

Cesta dolů příjemně utíká, zvláště pak kolem rozcestí Samota to vypadá jako z pohádky, moc se mi ty místní lesy líbí.. Konečně se blížíme k Lesnímu balneu, krásný čistý ne moc hluboký bazének s držadly, řekla bych, že určen především na koupel nohou v ledové vodě. Před ním pěšinka na stimulaci nohou při chůzi po různých materiálech. A Matoušek zrovna potřebuje kadit, tak to vyšlo akorát, jdeme do lesíka a když se vracíme zpátky, už vidím jen zanořující se hlavu mého milovaného manžela. Nevím proč, nevím jak, ale je celý nahý a rochní se v ledovém balneu jako hroch :-) Ručník jsem nevzala, nevadí, utřel se do části oblečení, kterou se rozhodl oželit a pokračujeme dál. Po cestě potkáváme ještě velké množství nízkých posedů a lesních zajímavostí, které děti nemohou nechat nezdolané. Byl to krásný výlet, zakončujeme ho parádním naložením do hotelové vířivky. Na ty uchozené nožičky to nemá chybu.

Plán na další den jsme vymysleli až ráno, protože původní další lesní toulky se změnily s Míšovou bolestí v krku. Není mu dobře a tak vyrážíme jen do jeskyní Na pomezí. Jeskyně milujeme a tyhle obzvlášť. Velmi přívětivé ceny a okruh trvá jen asi třičtvrtě hodiny, tak to zvládne i to naše nejmenší zvíře. Po návratu necháváme tatínka odpočívat a vyrážíme okouknout zdejší velké dětské hřiště, v parku hned vedle zámku Velké Losiny. Dostanete se k němu krásnou procházkou z centra města podél potoku Losinky, což je samo o sobě krásná procházka.

Lesní balneo nám tedy udělalo čáru přes dovolenou :-)

Míšovi je fakt zle, nemůže promluvit a má i zvýšenou teplotu, venku jako na potvoru počasí nepřeje, tak volím ze všech možných variant návštěvu Pradědova dětského muzea v Šumperku. A volba to byla dobrá. Přijíždíme mezi prvními, takže máme dost času si vše projít, než dorazí další hosté. 

Celé muzeum je krásně moderně zařízeno, aby se tady i nejmenší děti cítily dobře. U všech exponátů je srozumitelný popis a vše je pro děti připraveno formou hry. Nechybí, ani kuchyňka a veškeré vybavení a zázemí pro kojence. Děti jsem samozřejmě musela po několika hodinách násilím odtáhnout, jinak by si tam hrály do večera...

A tímto skončil náš pobyt v lázeňském městečku Velké Losiny, všem ze srdce a vřele doporučuji.